Polské lázně Cieplice Śląskie-Zdrój

Slezské Teplice / Cieplice Śląskie-Zdrój       

• část města Jelenia Góra v Dolnoslezském vojvodství, 6 km od centra,  16 200 obyvatel
• leží na historickém území Dolního Slezska v rozlehlé kotlině obklopené Krkonošemi, Jizerskými a Kačavskými horami
• město leží podél řeky Kamienna a Wrzosówka – u hřbitovu se nachází jejich soutok
• Jelení Hora / Jelenia Góra - 75 400 obyvatel, většina obcí tvořících dnešní město vznikla ve 13. století – do pustého Podkrkonoší kolonizovali Němci, na okraji centra: soutok řek Kamienna (teče z Cieplic) a Bóbr -> Bóbr se nakonec vlévá do Odry, partnerská města: Jablonec nad Nisou, Międzyzdroje, Cervia (ITA), Bautzen (Něm), Boxberg (Něm), Randers (Dánsko)
  
  

Historie lázní Cieplice Śląskie-Zdrój

• 1175 (podle pověsti): slezský kníže Boleslav Vysoký při pronásledování jelena při honu objevil zdejší prameny: zvíře skočilo do horkých pramenů, uzdravilo se a kníže na tomto místě postavil lovecký zámeček
• (skutečnost): Boleslav Vysoký byl prvním, kdo si všiml možnosti využití zdejších termálních vod po vzoru těch na Západě
• 1261: Bolesław II. Rogatka (= pravnuk Boleslava Vysokého) zde z Wrocławi přivedl Augustiny, aby rozvinuli oblast
• -> nová osada se jmenovala Calidus Fons (Teplé prameny)
• 1281: do města přišel řád johanitů, protože augustiniáni pravděpodobně nedokázali rozvinout potenciál tohoto místa
• -> postaveny 1. obytné budovy a kostel sv. Jana Křtitele (první zmínky o kostele z 1318); léčivé prameny byly lépe straženy
• konec 13. století: johanitští rytíři vlastnili rozsáhlé pozemky v blízkosti Krkonoš (450 lén), ale ve 14. století z neznámých důvodů tuto oblast opustili                   - Cieplice tehdy měly název Cheplevode
• 14. století–1945: Cieplice majetkem Šafgočů (Schaffgotschové) = slezský šlechtický rod pocházející z Německa
• měli sídlo v hradě Chojnik -> hrad v 17. století vypálen -> sídlo Šafgočů se přesunulo do cieplického místního paláce
• 1403: Gotsche Schoff II do města přivedl cisterciácký řád -> dostali klášter a zdroj teplé vody -> zůstali zde po další 4 století -> založili školu... -> žili zde až do sekularizace (období snahy o odstranění náboženství) do roku 1810
• 1836: zřízeno lázeňské divadlo – vystupovali zde jak umělci, tak lázeňští hosté i členové rodiny Schaffgotschů -> od roku 1800 divadlo místem setkávání a kulturní a společenské zábavy
• 1870: začala výroba a montáž papírenských strojů, 1891: dorazila sem 1. železniční trať; 1897: 1. tramvaj
• 1902–1945: činnost Řezbářské školy v Cieplicích, v 1946 začala fungovat (dodnes) pod jiným názvem, dnes se škola jmenuje Škola uměleckých řemesel Stanisława Wyspiańského
• 1931: postaven moderní lázeňský dům
• 1935–1976: Cieplice samostatné město (s vlastními právy), v 1941 do něj byla zařazena čtvrť Malinnik
• říjen 1944–duben 1945: ve městě byla pobočka koncentračního tábora Groß-Rosen (tento tábor ležel 45 km východně od Cieplic vzdušnou čarou), vytvořená pro obsluhu továrny vyrábějící dělostřelectvo a dělostřelecké granáty, v táboře bylo uvězněno asi 700 Židů, převážně maďarských a polských, z nichž přes 300 zemřelo
• 1945: město začleněno do Polska, Němci vyhnáni do Německa
• 1946: oficiálně zaveden název Cieplice Śląskie-Zdrój s pomlčkou -> nahradil dosavadní německý název Bad Warmbrunn
• 1976: k Jelení Hoře byla přičleněna tehdejší samostatná města Cieplice Śląskie-Zdrój a Sobieszów
• v letech 1976–1998 existovalo Jelenohorské vojvodství -> Cieplice byly jeho částí
• 1998: přičleněn Jagniątków, jehož katastr sahá až ke státní hranici -> pod Jelení horu spadá i část polského Krkonošského PN
• 2014: dokončen areál Termy Cieplice = komplex bazénů s gejzíry, divokých řek a venkovního koupaliště
  
  

O lázních Cieplice Śląskie-Zdrój

• v Cieplicích byly dva prameny – jeden patřil cisterciákům, druhý Schaffgotschům
• vodoléčebnou praxi v Cieplicích vedl obvodní lékař z Jelení Hory (známý byl např. přírodovědec Caspar Schwenckfeld 1563-1609, který 1607 vydal informační list o Cieplicích = o zde nalezených termálních pramenech a jejich léčiv. vlastnostech + příroda)
• teplota termální vody: 86 °C
• v novověku lázně prosluly i ve Slezsku
• vody obsahují hodně fluoru a křemíku
• lázně poskytují lázeňskou léčbu v těchto oblastech: ortopedická a úrazová onemocnění, onemocnění nervového systému, revmatologická onemocnění, osteoporóza , onemocnění ledvin a močových cest, onemocnění oka
• lázně nabízejí léčbu bahenními obklady + terapií jsou také procházky po okolí a účast na kulturním životě města
• 4 lázeňské nemocnice, 6 sanatorií, 2 centra přírodní medicíny a lázeňská klinika
• zdejší léčivé vody navštívilo mnoho slavných osobností, včetně:
  • John Quincy Adams, pozdější prezident USA
  • básník Wincenty Pol, polský básník a geograf
  • Johann Wolfgang von Goethe, německý básník a také jeden z nejvýznamnějších světových dramatiků
  • polská královna Marysieńka, 1687
  • princezna Izabela Czartoryska
  • princ Stanisław Poniatowski, synovec krále
  • Hugo Kołłątaj, rektor Krakovské univerzity

Kultura a památky Cieplice Śląskie-Zdrój

č. 1: ulice “Plac Piastowski”

• reprezentativní ulice Cieplic navštěvovaná mnoha turisty a lázeňskými hosty
• nachází se na ní nejvýznamnější budovy: Schaffgotschův palác, kostel sv. Spasitele a lázeňský areál

č. 2: Schaffgotschův palác

• palác v centru čtvrti Cieplice = pozdně barokní stavba z 1784–1809
• poloha: mezi Piastowským náměstím a Lázeňským parkem
• hrabata Schaffgotsch si oblíbila toto město -> vybudovala zde své sídlo, projektant: Jan Jerzy Rudolf
• historie funkčností budovy: četné válečné nepokoje, návštěvy Rudé armády, polní nemocnice a později skaut-ská škola, dnes od 1975 sídlo Vratislavské univerzity vědy a techniky (univerzita zde má svou fakultu)
• současným sekretariátem je bývalá Schaffgotschova kancelář
• áměstí před Schaffgotschovým palácem bývalo obrovským tržištěm a příležitostně se zde konaly jarmarky
• zděná, třípatrová, na renovovaném průčelí budovy: nádherné erbovní kartuše
• interiér: zdobené štuky, starožitná kamna a část zachráněného nábytku, dvoupatrový taneční sál, lze zde také najít tajné chodby vedoucí do podkroví nebo sklepa. V několika místnostech prvního patra se dochovala stylová klasicistní zařízení (podlahy, obklady stěn, stropní svítidla, obklady...).
• fasáda dlouhá 81 m
• bohužel budovu nelze denně navštěvovat

č. 3: Lázeňský a lékárenský komplex

• (žlutá velká budova) = lázeňský hotel, bazény a komplex budov sanatoria
• postaven 1931 na místě činžovních domů zbořených koncem 20. let 20. století -> vznikl lázeňský areál

č. 4: Evangelický kostel sv. Spasitele / Kościół Ewangelicki Zbawiciela

• jednolodní farní kostel Evangelicko-augsburské farnosti Jelenia Góra-Cieplice patřící do vratislavské diecéze
• postaven v letech 1774-1779 podle projektu Demuse z Jelení Hory
• zdálky viditelná věž, barokně-klasicistní vnitřní vybavení, bohaté rokokové zařízení, varhany, valbová střecha, kalichovitá kazatelna, křišťálový lustr z 19. století
• z původního vybavení se dochoval sloupový oltář se sochami apoštolů Petra, Pavla, Marie a Jana Evangelisty
• dodnes slouží jediné augsbursko-evangelické farnosti v Jelení Hoře

č. 5: Farní kostel sv. Jana Křtitele / Kościół św. Jana Chrzciciela

• (červený) = katolický barokní kostel
• první zmínka v 1318 na tomto místě, dnešní kostel pochází z roku 1714
• interiér: vyzdoben v barokním a rokokovém stylu, pozornost upoutá hlavní oltář s obrazem Blahoslavené Panny Marie od Michaela Willmanna z roku 1687 + obraz lemován plastikami sv. Svatý Petra, Jana Křtitele, Jana Evangelisty a Pavla; kazatelna s basreliéfy, které zobrazují výjevy ze života patronů kostela
• exteriér:
  • na nádvoří samostatně stojící zvonice z 1710 a barokní sloup zdobený plastikou sv. Floriána z 1713
  • na S nádvoří barokní socha Nejsvětější Trojice z roku 1724, stojí na místě tehdejší sejmuté lípy,  socha je lemovaná postavami sv. Huberta z 1785 a sv. Šebestiána z 1786
• 21. století: renovovány varhany
• v suterénu se nachází rodinná krypta Schaffgotschů + na nádvoří renesanční náhrobky představitelů rodu

č. 6: Lázeňský park / Park Zdrojowy

• nachází se v severní části města, na jižní straně na něj navazuje Park Norweski
• založen na místě zeleninové zahrady založené v roce 1713
• 1838: park přestavěn v anglickém stylu a rozdělen na zámeckou část (přístupnou pouze nájemcům Schaffsgotschovského paláce) a veřejnou lázeňskou část
• zařízení v parku: lázeňský pavilon "Edward" s fontánou, Galerie (bývalý lázeňský pavilon), Schaffgotschův palác, lázeňské divadlo, památník Marysieńky Sobieske (polská královna, manželka krále Jana III. Sobieského)
• 68 % parku je pokrytých stromy, 78 odrůd stromů a keřů
• nejčastější druhy rostlin: lípa malolistá, javor ztepilý, anglický dub a smrk ztepilý
• + jantar čínský, magnólie stromová, ginkgo biloba, jantar balzámový
  
  

č. 7: Norský park / Park Norweski

• rozšíření Lázeňského parku = park navazující na Lázeňský park
• lemuje ho potok Wrzosówka - pravostranný přítok Kamienny dlouhý 14,2 km přitékající z Krkonoš
• založen na poč. 20. století – zakladatelem byl Eugen Füllner, průmyslník a majitel továrny na papírenské stroje
• vysvětlení, proč je nazván norský? jeden z pavilonů je postaven podle restaurace v Oslu
• 7 druhů stromů a keřů: především javory, platany, lípy malolisté, anglické duby, smrky
• + ovocné stromy a keře: aronie švestkolistá, třešeň ptačí, slivoň, třešeň, angrešt rybíz, dále maliny a ostružiny

č. 8: Přírodovědné muzeum v Cieplicich / Muzeum Przyrodnicze w Cieplicach

• (oranžová střízlivá budova)
• počátky Přírodovědného muzea v Cieplicích sahají až do 18. století (díky bohaté sbírce rodiny Schaffgotschů)
• zpočátku byly přírodní exempláře skladovány v Sobieszówě a až po 100 letech byly přemístěny do komplexu bývalých klášterních budov
• od 1920 funguje jako veřejně přístupné muzeum
• 2010: město odkoupilo od Lázní část bývalého cisterciáckého kláštera zde byly lázeňské sklady a prádelna
• renovace: v 2011 při renovačních pracích v klášteře obnoveny fresky ze 17. století
• 2013: Přírodovědné muzeum přestěhováno do této budovy (sousedí s řádem piaristů a kostelem sv. Jana Křtitele)
• k vidění (stálé i dočasné expozice): dermoplastické preparáty ptáků, savců, plazů, fosílií, paroží, i sbírky motýlů, minerálů, řezy stromů a sádrové modely hub

"Chcete poznat Slezské Teplice a strávit zde svou dovolenou? Zkontrolujte naše webové stránky a rezervujte si u nás zájezd. " A tyto informace si vytiskněte a vezměte s sebou - ikonku na tisk najdete nahoře u hlavního nadpisu.

CK Benfica